Panická porucha je časté zneschopňující duševní onemocnění projevující se panickými záchvaty a bývá mnohdy komplikované:
agorafobií (strach z opuštění bezpečí domova, strach z veřejných prostranství, strach z cestovaní veřejnými prostředky bez doprovodu, tj.úzkost až panika se objevuje v místech či situacích, kde je obtížný či ponižující únik nebo špatně dosažitelná pomoc)
dalšími úzkostnými poruchami (např. sociální fobie, specifická fobie např. z létání, z výšek)
poruchami nálady (deprese)
užívání alkoholu či jiných návykových látek
Pacienti s panickou poruchou pro své opakující se obtíže často navštěvují ambulance praktických lékařů, gastroenterologů, kardiologů, neurologů či lékařskou pohotovost, ale výsledkem vyšetření není žádný nález, který by vysvětloval jejich potíže.
Epidemiologie
Příznaky
Léčba
Epidemiologie
Panická porucha je velmi častá úzkostná porucha s výskytem v populaci 7,1% u žen a 4,0 % u mužů. Panický záchvat během života (bez rozvoje panické poruchy) zažije až 22% jedinců.
u žen je 2x častější než u mužů, nejčastější výskyt je kolem 24. roku, může se ale objevit kdykoliv během života
polovina pacientů s panickou poruchou má úzkostné potíže v dětství (např. ve formě sociální fobie nebo separační úzkostné poruchy)
v době 1. panické ataky až 70% pacientů zažívá výrazný stres či stresující události - rozvod, rozchod, pracovní přetížení
porucha mívá chronický průběh, někdy spontánně odezní, jindy se může po letech navracet
Příznaky
Panický záchvat je to záchvat intenzivní úzkosti a vnitřní nepohody trvající několik minut, výjimečně půl až jednu hodinu. Úzkost je ochromující, výrazná a je doprovázena pocitem bezprostředního ohrožení nebo hrozící smrti s potřebou okamžitého úniku. Mohou se objevit obavy z vážného onemocnění, z omdlení, ze zešílení či ze ztráty kontroly.
Příznaky při záchvatu:
chvění nebo třes
točení hlavy, závratě, mdloby
pocity na omdlení
návaly horka a chladu
dušnost, pocit nemožnosti se nadechnout
zrychlení dechu
bušení srdce, zrychlený tep
bolesti a svírání na hrudníku
mravenčení kolem úst
pocity na zvracení
pocení, sucho v ústech
pocity zalknutí
depersonalizace a derealizace
strach ze smrti
strach ze ztráty kontroly
Panické ataky jsou
Neočekávané a nepředvídatelné.
Objevují se kdykoliv a kdekoliv. Panická ataka se může vyskytnout i ve spánku.
Nejsou spuštěné žádnou specifickou situací.
Po záchvatu se často objevují obavy z dalšího panického záchvatu jak kvůli nepříjemnému prožitku, tak kvůli přesvědčení, že tak velká míra úzkosti může vést k tělesné či duševní újmě. Postupně se vyvíjí tzv. anticipační strach – strach z příchodu nové paniky neboli strach ze strachu.
Lidé se začnou vyhýbat různým činnostem, při kterých by hrozilo, že „nastartují“ příznaky panické poruchy (např. sportovní aktivity, jízda autem, sex). V období mezi atakami se rozvinou v různém stupni nervozita a obavy, které se obvykle projevují
úzkostným očekáváním
ostražitostí
tělesným napětím či neúčelnou hyperaktivitou
Léčba
Neléčená panická porucha vede k rozvoji dalších úzkostných a jiných duševních poruch (sociální fobie, depresivní porucha, somatoformní poruchy, závislost na psychoaktivních látkách)
Farmakoterapie Léčba antidepresivy je účinná na léčbu panické poruchy. Benzodiazepiny (např. neurol, lexaurin) zmírňují akutně prožívanou úzkost, mohou zabránit plnému rozvoji panického záchvatu, ale jsou rizikové pro rozvoj závislosti. Při dlouhodobém užívání mohou zhoršovat paměťové funkce.
Edukace Edukace pacienta o panické poruše, nácvik řízeného dýchání, relaxace Záchvat paniky lze zastavit pomocí nacvičené kontroly dechu, kterou provádíme aspoň 2x denně
Zastavit dech na dvě doby
Nadechnout do břicha na čtyři doby
Vytlačit břicho jako balón na dvě doby
Pomalu vypustit vzduch z plic na čtyři doby
A znovu zastavit dech…opakovat 20x
Psychoterapie Kognitivně-behaviorální psychoterapie pomáhá zejména u vyhýbavého chování a strachu ze strachu a zahrnuje i expoziční terapii tj. vystavení se podnětům vyvolávající úzkost a učení se je zvládat.