ADHD je neurovývojové geneticky podmíněné duševní onemocnění dětského věku, které přetrvává až do dospělosti.
příznaky
příčiny
doprovodná onemocnění
dokument o ADHD
test na ADHD
mýty o ADHD
příznaky
Poruchy pozornosti
Impulzivita
Hyperaktivita
Poruchy pozornosti
Nadměrná roztržitost a zapomnětlivost
Ztrácení věcí
Zapomínání povinností, úkolů, slibů, závazků
Sled jejich myšlenek (nebo jejich činnost) je přerušován nevýznamnými podněty ať už vnějšími, nebo vnitřními myšlenkami, pochody (zapomínají, kde s činností skončili)
Zapomíná jména, lidské tváře, jiné důležité informace
Následné časté hádky a problémy v rodině, ve vztazích
Obtíže při sledování rozhovoru
Neposlouchání pokynů
Slyší pouze část konverzace, ztrácí směr ubírání konverzace, mohou pak mluvit o něčem, co s tématem nesouvisí
Pozornost se přesune na nepodstatné věci okolo či na vlastní myšlenky
Neschopnost dokončit úkol či povinnost
Změna pozornosti, zaujetí jiným zájmem, zapomene (zvlášť u delších, složitějších a nudných úkolů)
Odkládání úkolů a povinností
Slabá motivace k povinnostem, musí je přinutit vnější okolnosti
Neschopnost všímat si detailů
Obtíže s porozuměním čteného textu, musí ho číst opakovaně
Pozornost se přesune jinam
Neschopnost udržet v paměti více aspektů textu a dát dohromady komplexní obraz
Sklon k dennímu snění
Řada myšlenek odvádějící pozornost od aktuální pozornosti
Obtíže s řízením auta a jiných na soustředění náročných činností
Obtíže sledovat a zapamatovat si řadu informací nutných k úspěšnému zvládnutí řízení (sledovat cestu, zpětné zrcátko, palubní desku, navigační pokyny spolucestujícího...)
Neschopnost sledovat potřeby svoje a druhých
Např. zapomene se najíst, nedbá o svůj vzhled
Neschopnost vybavit si slova, fráze (při řeči hledá slova)
Zapomenou, co chtěli říci než začali mluvit
Špatně chápe sdělovanou informaci
Dává ji do kontextu s odlišnými myšlenkami, kterými se zabývá a jež nesouvisí s rozhovorem
Začne mluvit zcela mimo kontext rozhovoru
Špatná organizace času
Pozdní příchody do zaměstnání, na schůzky
Práce přesčas
Neschopnost odhadnout, kdy skončit se zábavou a kdy začít s povinnostmi a naopak
Podceňují množství času potřebného k dosažení cíle
Neschopnost zbavit se myšlenky, představy, která se v mysli neustále objevuje
Snadno podlehnou manipulaci
Je vnímán(a) jako nedůvěryhodný(á), nezodpovědný(á), nespolehlivý(á).
Impulzivita
Netrpělivost, nízká frustrační tolerance
Neschopnost vyrovnat se s neúspěchy
Nevydrží u činnosti, která nevede k rychlým výsledkům (činnosti musí mít okamžitý přínos, jinak je nedokončí)
Přerušování řeči či činnosti druhých
Okamžitá potřeba sdělit názor či myšlenku
Nezvažování důsledků svého chování, okamžitá reakce na podnět zejména ve stresu
Potíže s dodržování pravidel ve stresu či v obtížných situacích
Náhlé reakce a rozhodnutí
Opouští zaměstnání, vztahy
Kupují věci, které nepotřebují
Potřeba neustálé změny
Snadno je zaujmou nové věci, zejména pokud mají při této činnosti okamžitou odezvu
Potíže odolat zábavné činnosti
Nadměrné používání sociálních médií (facebook, twitter, instagram)
Workoholismus, práce ve více zaměstnáních současně
Výběr aktivního, dynamického zaměstnání
Ctižádost, touha po dosažení úspěchu
Začne s úkolem bez přečtení návodu nebo vyslechnutí pokynů (to je i k impulzivitě)
příčiny
Příčiny ADHD ADHD je geneticky podmíněné onemocnění a vyskytuje se u sourozenců, rodičů či prarodičů postiženého jedince. Míra závažnosti ADHD je různá, závisí rovněž na dalších faktorech, jako je např. kouření či užívání alkoholu matkou během těhotenství, předčasný či komplikovaný porod či úrazy hlavy.
Sourozenec jedince s ADHD má 30-50% pravděpodobnost, že rovněž má ADHD. Dítě rodiče, které má ADHD má 50% pravděpodobnost, že bude mít ADHD.
Každý dospělý jedinec s ADHD měl ADHD i v dětství. Pacienti s ADHD si často neuvědomují, nebo nejsou ochotni připustit příznaky této choroby. Jedním z důvodů je i to, že s chorobou žijí celý život a neuvědomují si, že trpí nějakou poruchou, neboť nevidí změnu ve svém chování či prožívání. Pokud si jedinci, kteří mají ADHD, nejsou schopni připustit, že poruchou trpí či že jim činí potíže, mohou bagatelizovat problémy, které porucha způsobuje jejich dítěti, sourozenci či rodiči. Velký problém, který znesnadňuje diagnózu, je fakt, že si lidé s ADHD nemusí být schopni vzpomenout na problémy, které měli v dětství či dospívání nebo si nevzpomenou na podrobnosti (např. „moc jsem tomu učení nedal" či „rodiče mě často trestali“).
doprovodná onemocnění
85% pacientů s ADHD má aspoň jedno další duševní onemocnění
úzkostné poruchy
bipolární afektivní porucha
depresivní porucha
spánkové poruchy
poruchy příjmu potravy
závislost na psychoaktivních látkách
schizofrenie
poruchy autistického spektra
poruchy osobnosti (zejména hraniční a disociální porucha osobnosti)
tikové poruchy
mentální retardace
specifické poruchy učení (např. dyslexie)
Z tělesných onemocnění může být současně přítomna
epilepsie
astma
úrazové poranění mozku
dokument o ADHD
test na ADHD
Máte ADHD?
Mám problémy s organizací činností, aktivit.
Když dostanu úkol, obvykle ho odložím, než abych ho hned uděla(a).
Pracuji na mnoha úkolech, ale většinu z nich nedokončím.
Mám sklon rozhodovat se a jednat impulzivně – jako jsou finanční výdaje, sexuální kontakty, angažovanost v nových činnostech, změny plánů a aktivit.
Snadno se začnu nudit.
Bez ohledu na to, jak moc se snažím, nikdy nedosáhnu svých cílů.
Snadno mě rozptýlí, když lidé mluví. Ztratím nit, myšlenky se mi někam zatoulají.
Jsem tak zaujatý některými věcmi, že nemá čas odpočinout si, nebo začít dělat něco jiného.
Mám tendenci příliš často dělat věci, které nejsou vhodné, jako je kompulzivní nakupování, nadměrné pití, nadměrné trávení času v práci či přejídání.
Jsem netrpělivý(á) a snadno mě frustruje, když jdou věci příliš pomalu.
Nemám tak vysoké sebevědomí, jako ostatní, to vím jistě.
Potřebuji spoustu stimulů z věcí, jako jsou akční filmy, videohry, nové nákupy, být mezi přáteli, rychlá jízda nebo adrenalinové sporty.
Mám sklon říkat nebo dělat věci bez přemýšlení a někdy mě to dostává do potíží.
Radši dělám věci svým způsobem, než abych se řídil(a) pravidly a postupy ostatních.
Často klepu tužkou, kývu nohou nebo něco jiného, abych se zbavil nervozity či nadbytečné energie.
Když jsem oddělen(a) od lidí se kterými jsem rád(a) nebo od úkolů či věcí, které rád(a) dělám, cítím se špatně či vyčerpaně.
Vnímám se jinak, než mě vnímají ostatní, a když se na mě někdo rozzlobí kvůli tomu, co jsem dělal nebo řekl, jsem často velmi překvapen(a).
I když se hodně obávám nebezpečných věcí, které se mi pravděpodobně nestanou, jsem neopatrný a častěji se zraním.
Přestože se hodně bojím, lidé mě popisují jako člověka, který často riskuje.
Dělám hodně chyb z nedbalosti.
Mám pokrevní příbuzné, kteří trpí ADHD, neurologickou poruchou nebo užívají psychoaktivní látky jako je alkohol či marihuana.
Pokud jste odpověděli na 15 či více otázek ano, pravděpodobně máte ADHD. Pokud jste odpověděli ano na méně než 15 otázek, neznamená to ještě, že ADHD nemáte. Test je pouze vodítkem, nediagnostikuje ADHD.
mýty o ADHD
ADHD neexistuje, není to skutečné duševní onemocnění, je to výmysl farmaceutických firem.
ADHD patří k nejčastějším psychiatrickým onemocněním dětského věku. Jde o geneticky podmíněné onemocnění a jeho projevy jsou způsobené nerovnováhou nervových přenašečů v mozku. Projevuje se nepozorností, impulzivitou a někdy i hyperaktivitou. Pro jedince s ADHD je život mnohem náročnější, protože příznaky ADHD vypadají jako příznaky, které mnoho lidí denně zažívá, když se potýká s problémy každodenního života. Pro jedince s ADHD jsou tyto symptomy mnohem výraznější a nelze se jich jednoduše zbavit.
Neexistuje žádný test, který by jednoznačně potvrdil nebo vyvrátil ADHD.
Lidé, kteří mají ADHD jsou hloupí nebo líní a nikdy ničeho nedosáhnou.
ADHD neovlivňuje intelekt. V klasických IQ testech tito lidé nedopadají dobře, ale to je to dáno tím, že testy neberou v úvahu poruchu pozornosti a další příznaky ADHD. Tito lidé rovněž někdy mohou působit dojmem, že trpí schizofrenií či jiným závažným duševním onemocněním.
ADHD je důsledek špatné výchovy. Dříve se takovým dětem říkalo zlobivé, dnes mají ADHD.
Ne každé ADHD je zlobení a ne každé zlobení je ADHD. Děti s ADHD to nedělají úmyslně. Když dítě nevydrží na místě ve třídě, nebo když bez rozmyslu vyhrkne odpověď či pokřikuje ve třídě, není to proto, že bylo špatně vychované, ale protože nedokáže ovládat svá nutkání. Naopak příliš přísná výchova zhoršuje příznaky ADHD. Lidé, kteří nic neví o ADHD, mohou přisoudit chování dítěte špatné výchově. Neví, že nevhodné poznámky nebo netrpělivost jsou příznakem duševního onemocnění.
ADHD se týká jenom dětí. Děti z ADHD vždy vyrostou.
ADHD je celoživotní onemocnění. S rostoucím věkem se dítě naučí své symptomy ADHD zvládat, ale to neznamená, že se příznaky zmírnily či odezněly. Většina dětí s ADHD má příznaky v adolescenci a dospělosti. U těchto jedinců se často rozvíjejí úzkostné poruchy, deprese či zneužívání psychoaktivních látek jako je alkohol či marihuana. ADHD bývá doprovázeno dalšími poruchami, jako jsou poruchy učení (např. dyslexie) či neurologickými chorobami (např. epilepsie). Tito jedinci mají často problémy v práci, ve vztazích, finanční potíže a častěji se dostávají do konfliktu se zákonem a mají sklony k rizikovému chování (rychlá jízda, adrenalinové sporty).
Nemůžeš mít ADHD, chováš se normálně.
Většina lidí s ADHD si vytvoří kompenzační mechanismy, aby zvládli obtíže, které jim ADHD přináší. To že se člověk dokáže soustředit na aktuální úkol či povinnost ještě neznamená, že nemá ADHD. Podobně výborný prospěch na základní škole nevylučuje diagnózu ADHD.
Děti, které užívají léky na ADHD, častěji v adolescenci užívají drogy.
Některé léky na léčbu ADHD, zejména stimulancia (např. ritalin) jsou návyková, ale to neznamená, že u lidí, kteří je pravidelně užívají pod lékařským dohledem, dojde k rozvoji závislosti. Neléčené ADHD zvyšuje riziko užívání psychoaktivních látek jako je marihuana či alkohol. Léky na léčbu ADHD užívané pod lékařským dohledem brání rozvoji závislosti snížením impulzivity a tím touhy po užívání psychoaktivních látek. Léčba snižuje rovněž i další rizikové chování zmírněním projevů ADHD. Druhotně dochází ke zmírnění dalších psychických poruch, jako jsou úzkosti či deprese.
Musíš se prostě více snažit.
Lidé s ADHD se často potýkají s pocity nedostatečnosti a nízkým sebevědomím. Oni se už tak snaží víc než ostatní. Tato věta naopak snižuje jejich sebevědomí a přispívá k rozvoji dalších duševních onemocnění (úzkosti, deprese). Vede rovněž k přetěžování a únavě, která bývá okolím negativně vnímána, neboť „ostatní unavení nejsou“ a dochází k dalšímu prohlubování depresí a úzkosti.
ADHD se týká zejména chlapců.
ADHD postihuje dívky i chlapce, ale u dívek se ADHD projevuje jinak. Je přítomno více poruch pozornosti, impulzivitu více internalizují (tj. obviňují se za selhání, např.: „jsem hloupá, nic neudělám správně“) a více používají emoční kompenzační mechanismy (deprese, úzkost, pláč). Pokud je přítomna hyperaktivita, projevuje se odlišně s velkou mírou emočních symptomů, kdy může být pak diagnostikována jako depresivní či úzkostná porucha. Proto není u dívek a žen ADHD často rozpoznáno a léčeno.