Deprese či depresivní porucha patří k nejčastějším duševním onemocněním, způsobuje největší zátěž invalidizací a je charakterizována hlubokým a trvalým pocitem smutku nebo zoufalství a ztrátou zájmu o věci, které byly dříve příjemné a přinášely potěšení. K dalším častým doprovodným příznakům patří poruchy spánku, poruchy chuti k jídlu a změny duševních procesů.
Každý občas zažije pocit smutku nebo neštěstí, ale pokud tyto depresivní pocity začnou ovládat každodenní život a způsobují zhoršování tělesných a duševních funkcí, dochází k rozvoji depresivní poruchy. Pacienti s depresivní poruchou mohou mít poruchy spánku, ztrácí zájem o příjemné činnosti, dochází ke změnám hmotnosti, mají potíže se soustředit, mají pocity bezmoci a beznaděje a mohou mít myšlenky na sebevraždu.
U dětí se deprese může projevovat podrážděností, výbuchy hněvu, tělesnými potížemi (např. bolesti břicha) či omezením sociálních kontaktů. U adolescentů se může projevit sebepoškozováním, bulimií či užíváním psychoaktivních látek. Ve vyšším věku může deprese připomínat demenci.
Příčiny
Příznaky
Doprovodná onemocnění
Léčba
Spouštěče deprese
Příčiny
Příčiny deprese jsou komplexní. Genetické faktory jsou důležité, neboť děti či sourozenci depresivních jedinců mají 3x větší pravděpodobnost rozvoje deprese proti běžné populaci. Vnější faktory jako je výchova, tělesné onemocnění a stres jsou také velmi důležité v rozvoji depresivní poruchy. Deprese je 2x častější u žen než u mužů. Deprese se může rozvinout i u lidí bez rodinné anamnézy deprese či bez zjevného spouštěče.
Depresí trpí častěji lidé s maligním nádorových onemocněním, po cévní mozkové příhodě či jiných vážných neurologických onemocněních, po infarktu myokardu či jiných vážných srdečních onemocněních, u pacientů s poruchou endokrinního systému u celé škály jiných tělesných onemocnění, jejichž průběh neléčená deprese. zhoršuje.
K faktorům přispívajícím k rozvoji depresivní poruchy patří:
Samota
Úmrtí blízké osoby
Zhoršená soběstačnost
Chybění sociální podpory
Péče o vážně nemocného příbuzného
Bolest či chronické onemocnění
Sexuální a fyzické zneužívání v dětství
Zneužívání návykových látek
Negativní životní události
Příznaky
K typickým příznakům deprese patří:
Depresivní nálada (nejhorší bývá ráno)
Ztráta zájmu a radosti
Změny váhy a chuti k jídlu
Spánkové poruchy (nespavost nebo zvýšená potřeba spánku)
Únava, ztráta energie
Pocity bezcennosti či bezmoci
Poruchy soustředění, nerozhodnost
Pocity viny
Myšlenky na sebevraždu
Celkový psychický útlum či neklid a podrážděnost
Nejasné tělesné pocity (bolesti břicha, na hrudi, tíha v končetinách, mravenčení po těle)
Těžké stavy deprese mohou být doprovázeny psychotickými příznaky – bludy, halucinacemi, ztuhnutím těla (stuporem) s vysokým rizikem sebevražedného jednání pod vlivem halucinací či bludů, též riziko rozšířené sebevraždy (matka spáchá sebevraždu s dítětem).
Stavy deprese s odmítáním stravy, dehydratací či psychotickými projevy a stavy se sebevražednými myšlenkami vyžadují bezodkladnou hospitalizaci v lůžkovém psychiatrickém zařízení.
Tělesná onemocnění (neurologická onemocnění, srdeční poruchy, nádorová onemocnění)
Léčba
Farmakoterapie Léčba antidepresivy je účinná na léčbu depresivní poruchy. Často jsou potřebné další léky jako např. léky proti úzkosti či antipsychotické léky, které pomáhají posílit účinek antidepresiv.
Psychoterapie Psychoterapii lze podstoupit až po odléčení nejtěžšího stavu deprese a schopnosti pacienta se na psychoterapii soustředit a spolupracovat.
Spouštěče deprese
Spouštěče deprese
Krize středního věku
Krize středního věku postihuje dospělé jedince mezi 40 a 60 let. Objevuje nejčastěji kolem 40 let u žen a 50 let u mužů a obvykle se po 50 roku života zmírňuje.
Vede ke změnám nálad, chování, emocí a vztahů, jak se lidé se s přechodem do středního věku s tímto přechodem vyrovnávají.
Stárnutí vede k pocitům deprese, výčitkám a úzkosti. A krize středního věku je fáze, která lidem pomáhá cítit se opět mladě, když se snaží vyrovnat se skutečností, že polovinu svého života mají za sebou.
Syndrom vyhoření
Syndrom vyhoření je emocionální, psychické a fyzické vyčerpání, které je důsledkem dlouhodobého působení
Stresu
Emočně náročných situací
Přepracování
Přílišných nároků na sebe, aniž byste brali ohled na své potřeby
K příznakům patří únava, omezení sociálních kontaktů, ztráta empatie, ale i neklid, podrážděnost, úzkosti, či poruchy spánku.
Syndrom vyhoření může vést k rozvoji deprese, ale deprese nezpůsobuje syndrom vyhoření
Příkladem může být neschopnost uspokojit nároky dětí, stárnoucích rodičů, manželství a zaměstnání vedoucí k pocitům smutku, bezcennosti a viny.
Tělesná onemocnění a léky
Řada tělesných onemocnění (např. poruchy štítné žlázy, cukrovka, nemoci srdce a cév, Parkinsonova choroba či cévní mozková příhoda) může způsobit depresivní symptomy
některé léky mohou být spojeny s depresí nebo změnami nálad (např. kortikosteroidy, některá antibiotika, některé léky na krevní tlak)
onemocnění, která způsobují chronickou bolest (např. revmatoidní artritida) zvyšují trojnásobně pravděpodobnost vzniku deprese nebo úzkostných poruch. Deprese může bolesti ještě více zhoršit.
Nedostatek vitamínu B12 vede k únavě, apatii a depresi
Menopauza
Hormonální výkyvy, návaly horka a životní změny související s menopauzou mohou způsobit pokles nálady.
Přítomnost deprese nebo premenstruačního syndromu v minulosti mohou výkyvy nálad nebo depresivní stavy v tomto období zhoršit.
Spánkové poruchy
Nespavost a další poruchy spánku, které jsou s přibývajícím věkem běžné, úzce souvisejí s depresí.
Nespavost zvyšuje riziko vzniku deprese.
S depresí souvisí také obstrukční spánková apnoe a syndrom neklidných nohou.
Odchod do důchodu
Odchod do důchodu může vést k rozvoji depresivních příznaků, zejména u mužů
Souvisí s problémy emočního přizpůsobení na novou situaci
K rizikovým faktorům patří
Pocit, že život bez práce nemá smysl
Pocit nepřítomnosti intelektuálních podnětů, které byly v práci přítomny
Ztráta důležitých vztahů pokud v osobním životě nepřetrvávají důležité sociální vazby
Způsob odchodu do důchodu - při nuceném odchodu do důchodu se cítí méně emocionálně připraveni na tento přechod
Ztráta denního režimu
Lidé mohou mít obavy, jak budou trávit svůj čas.
Lidé, kteří nemají žádné koníčky, ani rodinu či přátele, mohou pociťovat prázdnotu, když se snaží zaplnit čas, který jim odchodem do důchodu vznikne. To může být ochromující pro lidi, kteří mají problémy se sebemotivací
Osamělost
Osamělost je rizikový faktor rozvoje deprese
Lidé, kteří zůstali ve spojení s přáteli žijícími jinde, mají méně depresí.
Samota a deprese vyvolávají podobné pocity, proto může být obtížné odlišit kde jeden končí a druhý začíná
Pokud trpíte depresí, sociální interakce vás mohou dočasně rozptýlit, ale ne vždy vám pomohou. I když trávíte čas s partnerem nebo přáteli, můžete se nadále cítit apatičtí, prázdní a neschopní se angažovat v činnostech, které vás dříve bavily. Deprese vede k nezájmu o sociální kontakty
Poruchy paměti
Poruchy paměti mohou být příznak deprese nebo demence, tj. stavu vyznačující se ztrátou paměti. Příznaky mohou být podobné. Nebo může být přítomno obojí - deprese je častější u starších lidí, kteří mají demenci, zejména Alzheimerovu chorobu.
Zármutek
Je normální truchlit po ztrátě manžela nebo jiné milované osoby.
Smutek může přerůst v depresi. Problémy s pamětí, zmatenost a sociální izolace mohou být příznaky deprese u starších lidí. Zármutek i deprese zvyšují riziko úmrtí
Alkohol
Napít se jednou za čas, když jste ve stresu nebo smutní, je jedna věc, ale když se potřebujete napít pokaždé, když se objeví nějaký problém, může to být známkou nadužívání alkoholu. Mezi nadměrným pitím alkoholu a depresí je přímá souvislost.
Alkohol vyvolává a zhoršuje depresi. Lidé, kteří trpí depresí a příliš pijí, mají častější a závažnější epizody deprese a častěji přemýšlejí o sebevraždě. Nadměrné užívání alkoholu také může způsobit, že antidepresiva budou méně účinná.
Pokud se cítíte v depresivně, alkohol vám může na několik hodin zlepšit náladu. Může vás uvolnit a změnit vaši náladu. Může na čas otupit těžké pocity a může vám pomoci usnout. Nedosáhnete však takové kvality spánku, jakou byste měli, kdybyste nepili.
Příjemný účinek alkoholu je ale dočasný. Po požití alkoholu se můžete cítit ještě hůře. Je to proto, že alkohol mění chemii vašeho mozku. Proto se ráno po probdělé noci často cítíte sklesle nebo úzkostně.
Pokud pijete hodně, je mnohem pravděpodobnější, že se budete potýkat s depresivními pocity. Tyto pocity vás mohou podněcovat k tomu, abyste pili více, abyste se s nimi vyrovnali. A vzniká tak začarovaný kruh.
U žen je 2x větší pravděpodobnost, že začnou pít, pokud v minulosti prodělaly depresivní epizodu.
Nevadí pokud si občas dáte sklenku vína nebo piva ze společenských důvodů a nemáte zdravotní problémy, které vám brání v pití. Pokud se však obracíte k alkoholu, abyste přežili den, nebo pokud vám způsobuje problémy ve vztazích, v práci, nebo ve společenském životě, jedná se vážnější problém.