Deprese či depresivní porucha patří k nejčastějším duševním onemocněním, způsobuje největší zátěž invalidizací a je charakterizována hlubokým a trvalým pocitem smutku nebo zoufalství a ztrátou zájmu o věci, které byly dříve příjemné a přinášely potěšení. K dalším častým doprovodným příznakům patří poruchy spánku, poruchy chuti k jídlu a změny duševních procesů.
Každý občas zažije pocit smutku nebo neštěstí, ale pokud tyto depresivní pocity začnou ovládat každodenní život a způsobují zhoršování tělesných a duševních funkcí, dochází k rozvoji depresivní poruchy. Pacienti s depresivní poruchou mohou mít poruchy spánku, ztrácí zájem o příjemné činnosti, dochází ke změnám hmotnosti, mají potíže se soustředit, mají pocity bezmoci a beznaděje a mohou mít myšlenky na sebevraždu.
U dětí se deprese může projevovat podrážděností, výbuchy hněvu, tělesnými potížemi (např. bolesti břicha) či omezením sociálních kontaktů. U adolescentů se může projevit sebepoškozováním, bulimií či užíváním psychoaktivních látek. Ve vyšším věku může deprese připomínat demenci.
Příčiny
Příznaky
Doprovodná onemocnění
Léčba
Příčiny
Příčiny deprese jsou komplexní. Genetické faktory jsou důležité, neboť děti či sourozenci depresivních jedinců mají 3x větší pravděpodobnost rozvoje deprese proti běžné populaci. Vnější faktory jako je výchova, tělesné onemocnění a stres jsou také velmi důležité v rozvoji depresivní poruchy. Deprese je 2x častější u žen než u mužů. Deprese se může rozvinout i u lidí bez rodinné anamnézy deprese či bez zjevného spouštěče.
Depresí trpí častěji lidé s maligním nádorových onemocněním, po cévní mozkové příhodě či jiných vážných neurologických onemocněních, po infarktu myokardu či jiných vážných srdečních onemocněních, u pacientů s poruchou endokrinního systému u celé škály jiných tělesných onemocnění, jejichž průběh neléčená deprese. zhoršuje.
K faktorům přispívajícím k rozvoji depresivní poruchy patří:
Samota
Úmrtí blízké osoby
Zhoršená soběstačnost
Chybění sociální podpory
Péče o vážně nemocného příbuzného
Bolest či chronické onemocnění
Sexuální a fyzické zneužívání v dětství
Zneužívání návykových látek
Negativní životní události
Příznaky
K typickým příznakům deprese patří:
Depresivní nálada (nejhorší bývá ráno)
Ztráta zájmu a radosti
Změny váhy a chuti k jídlu
Spánkové poruchy (nespavost nebo zvýšená potřeba spánku)
Únava, ztráta energie
Pocity bezcennosti či bezmoci
Poruchy soustředění, nerozhodnost
Pocity viny
Myšlenky na sebevraždu
Celkový psychický útlum či neklid a podrážděnost
Nejasné tělesné pocity (bolesti břicha, na hrudi, tíha v končetinách, mravenčení po těle)
Těžké stavy deprese mohou být doprovázeny psychotickými příznaky – bludy, halucinacemi, ztuhnutím těla (stuporem) s vysokým rizikem sebevražedného jednání pod vlivem halucinací či bludů, též riziko rozšířené sebevraždy (matka spáchá sebevraždu s dítětem).
Stavy deprese s odmítáním stravy, dehydratací či psychotickými projevy a stavy se sebevražednými myšlenkami vyžadují bezodkladnou hospitalizaci v lůžkovém psychiatrickém zařízení.
Doprovodná onemocnění
Depresi často doprovází další onemocnění
Úzkostné poruchy (např. obsedantně-kompulzivní porucha, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie)
Zneužívání či závislost na psychoaktivních látkách
Poruchy osobnosti (zejména hraniční, histrionská a vyhýbavá porucha osobnosti)
Tělesná onemocnění (neurologická onemocnění, srdeční poruchy, nádorová onemocnění)
Léčba
Farmakoterapie Léčba antidepresivy je účinná na léčbu depresivní poruchy. Často jsou potřebné další léky jako např. léky proti úzkosti či antipsychotické léky, které pomáhají posílit účinek antidepresiv.
Psychoterapie Psychoterapii lze podstoupit až po odléčení nejtěžšího stavu deprese a schopnosti pacienta se na psychoterapii soustředit a spolupracovat.